Majdička, Mandarinka, Majdínka - to jsou jména, kterými doma voláme na naši Miami, která už dávno není nezkušená psí slečna, ale stala se z ní dospělá fenka a také již "psí mamina", velmi pečlivá a ostražitá.

I když, jak říkám, přesto, že je již dospělá, stále si ráda hraje. Její nejoblíbenější zábavou je aportování různých míčků a plyšáků, kterých máme doma k tomuto účelu nepřeberné množství. Stejně tak, jako si ráda hraje s námi, také hry a společnou zábavu se svými štěňátky si dovede užít. Je-li venku teplo, pořádá s nimi honičky po zahradě, v zimě se stává závodištěm náš přízemní byt.

Jelikož je zástupkyní "krákosrstek", má mnohem raději než zimu, teplo a sluníčko. Proto hned jak začne na jaře hřát, i ona pookřeje a od té chvíle je opět ve svém živlu - má totiž velmi v oblibě procházky. Od jara do podzimu i my rádi trávíme co nejvíce volných chvil se smečkou na výletech v přírodě a na dlouhých procházkách.

S obdobím zimy se sice Majda každým rokem smíří, protože jí nic jiného nezbude a nechá se někdy i obléknout, ale "mít něco na sobě" není pro ni vůbec příjemné, proto musíme časově procházky přizpůsobovat konkrétní povětrnostní situaci a "rozbředlosti sněhu", což ona skutečně nesnáší. I přesto, že není "zimní typ", v zimě jezdíme společně také na hory.

Majda má velice svéráznou, na druhou stranu však velmi citlivou povahu. Stejně tak, jak ráda střeží spolu s Fidem společné teritorium, dokáže se pak schoulit do náručí a hrát si na to, "že ji nikdo nevidí", že je zase malou psí holčičkou, která potřebuje utěšit a ukonejšit. Jinak, velice ráda se vždy přijde s tím, koho zná ráda pomazlit.

Pro cizí příchozí může na první pohled působit jako "netýkavka", ovšem pravdou je, že ona se jen nepřátelí hned a na první pohled, je mírně nedůvěřivá a k tělu si rychle hned tak někoho nepustí, což se týká jak lidí, tak ostatních psů. Bohužel, pokud některého z cizích psů nepřijme vůbec, je třeba mít se stále na pozoru, aby nedošlo k nebezpečné potyčce.

Pokud sedí na zídce zahrady kočka a nebo v trávě pobíhá ježek, pak vězte, že Vám přítomnost "vetřelce" Majda jistě oznámí hlasitým štěkotem. I přesto, že je velmi temperamentní, dokáže stejně rychle poslechnout na povel a sekat zase dobrotu ,jako ta nejhodnější "psí holčička".

Přesto, že Majda často soupeří o místo v "čele smečky" s Fidem, dovedou se tito dva, svojí podstatou "alfa" psi, dobře shodnout. Patrně pochopili, že si když si jeden druhému nebudou lézt tzv. "do žita", mohou vedle sebe žít, každý po svém. Velkým přínosem je v tomto soupeření Fidova mírnější povaha, která pokud by se měl konflikt vyhrotit v bitku, mu zavelí, jít si raději po svém.

Motto:
Se psem jsme byli dva
a měli jsme jen jedno srdce.

Francois Villon